Vaše vzkazy
Praktická teorie - Zdravý duch
Další články
Z našich článků
Naše zdraví - Stránky o zdravém životním stylu a duchovním životě. (c) 2007 nasezdravi@seznam.cz
Muž na střeše archy
„Dobré ráno pane převozníku. Dovolte mi otázku: Jste zdejší?“
„Ano, ale nepracuji jako převozník, jsem v důchodu. Čím Vám mohu posloužit?“
„Víte, hledám tady v okolí jednoho svědomitého pána jménem Noe. Rád bych ho poznal, hodně jsem o něm slyšel.“
„Ach tak, a co všechno jste o něm slyšel? Dobré, nebo špatné věci?“
„O to právě jde. Mnozí ho považovali za kazatele spravedlnosti a vážili si jej. Ti však již zemřeli. Druzí se mu vysmívali a smějí se i tomu, co mluví dnes.“
„A jak vy se na něj díváte a co o něm soudíte?“
„Já? Vždyť ho ani neznám. Vím jen to, co se o něm říká: ale docela mu fandím. Vždyť přece to, o čem káže, si nemohl vycucat z prstu. Je zřejmé, že to co mluví, je z popudu Ducha Božího.“
„A co například?“
„No třeba, že Bůh tuto zkaženou lidskou společnost zničí potopou. A Noe dostal od nebeského Otce příkaz postavit velkou loď, ve které by se mohli zachránit všichni lidé, kteří se chtějí zachránit, jen kdyby využili jedinečné příležitosti, kterou jim Bůh nabízí. Nebude dlouho trvat a z nebe potečou proudy vody.“
„A vy si myslíte, že je to možné?“
„Samozřejmě! Vy ne? Jen se podívejte na ty lidi; samý teror, násilí, zabíjení a zvrácenost. Všude vládne nevěra. Takhle to už nemůže jít dál. Bůh se na to nemůže jen tak dívat. Moc Vás prosím, pokud znáte Noeho, doveďte mě k němu.“
„Jste právě u něj, Noe stojí před vámi.“
„Je to možné? Tak vy jste Noe? Dobrý pane, to mám radost. Měl jsem hned takový pocit, že jste zvláštní muž.“
„To neříkejte. Všichni jsme hříšníci a potřebujeme Spasitele.“
„Je to tak, jak jste to právě řekl, pane Noe. Tím se lišíte od ostatních lidí. A já cítím, že Bůh je s vámi. Stavíte tuto velkou loď, protože Bůh je na Vaší straně.“
„Máte pravdu, Bůh je na mé straně, ale i já jsem na Jeho straně. On je mou jedinou útěchou a spásou. Také moji tři synové se svými manželkami jsou se mnou zajedno v tom, co konám, stejně jako moje žena, a to i přesto, že je již v letech jako já.“
„Jak úžasné, pane Noe – já Vás obdivuji. Takové lidi, jako jste Vy Bůh potřebuje. On, který je soudcem nás všech, jednou zjevně potvrdí, jak spravedlivé dílo děláte. Sláva Pánu!“
„Milý příteli, žádný skutek, ani ten nejlepší nás před Bohem neospravedlní. Žádné dobré, ani zbožné skutky neudělají dobrého ani zbožného člověka, k tomu je zapotřebí ospravedlnění vírou v Boha. Teprve pak bude člověk moci konat dobré skutky z lásky ke svým bližním. Nikdy nemůžete dosáhnout toho podstatného tím, co je v pořadí druhé. Nejdříve musíme získat ospravedlnění a Boží milost a teprve pak následuje projev vděčnosti a poslušnosti víry.“
„Pane Noe, to bylo úplné kázání. Jak hluboká pravda se skrývá ve vašich slovech!
Jsem šťasten, že jsem se s Vámi setkal. A těm, kteří Vás svými ústy hanobí říkám: „Nechte Noho na pokoji! Je to muž blízký Božímu srdci. Ať je veleben ten, který byl, který je a který má přijít.“
„Je to od Vás velmi odvážné, že jste se mne tak statečně zastal. Zvu Vás proto, abyste se mnou šel na pobožnost ještě dříve než nastane večer. Je to vhodná chvíle ke slyšení Božího slova a také ke společné modlitbě.“
„Kdo tam všechno bude?“
„Celá moje rodina.“
„Jinak nikdo? Žádní lidé z Vašeho okolí na tuto pobožnost nepřijdou? Není tady nějaké větší společenství v němž se lidí společně modlí?“
„Nezáleží na počtu. Bylo nás více, ale Bůh již mnohé odvolal k odpočinku. Sám jste to již jednou potvrdil. Můj otec Lámech již před několika lety zemřel. Nedávno jsme pohřbili mého dědečka Metuzaléma. A byli tu ještě další lidí, kteří mi při stavbě archy pomáhali. Ale ani ti už nejsou mezi námi, také jsme je uložili k odpočinku. Tak a teď pojďte se mnou.“
„Ještě ne, pane Noe. Slibuji Vám, že příště určitě přijdu a pak snad budu chodit častěji. Ještě jednou si všechno potřebuji promyslet. Budu Vaším aktivním zastáncem a oporou. Nikdo z těch, co Vás uráží, by neměl ujít trestu.“
„Trestání není úmyslem našeho Pána. Jednou se musí každý projevit. Toho, kdo přijde k poznání pravdy pozdě život sám potrestá a on pak pozná, že už je pozdě. I Vy máte nyní vzácnou příležitost. Podívejte se – tam dole stojí loď a je téměř hotová.“
„Je to velkolepé dílo, pane Noe. Všechno je mnohem dále, než jsem si myslel. Nyní vidím na vlastní oči, jak Vás Bůh vede. Chvalte svého Pána! Teď už nikdo nemůže ke mně přijít s námitkou, že si Noe vymýšlí, protože déšť podle vědců vůbec neexistuje. Vědci tvrdí, že všechno povstalo z pravěkých bažin a že se vyvíjíme k naprosté dokonalosti. Ale ten, kdo má Božího Ducha, vidí, kam lidstvo kráčí, že spěje k zániku. Jen velkolepý Architekt, který stvořil nebe a zemi nás může zachránit. Jemu patří sláva!“
„Správně, můj příteli. Dovolte proto milému Bohu aby i Vás mohl právě nyní v příhodný čas zachránit.“
„Nepochybuji o tom. Jít sám nemá smysl, lepší je společně zvítězit, mít stále na mysli, že Pán Bůh vidí každému do srdce.“
„Správně, dívá se do srdce, ale přitom všechny naléhavě zve, aby společně vstoupili do archy, neboť nyní nastala ta správná chvíle.“
„Správná chvíle? Samozřejmě, já vím. Sám jste říkal, že když se začnou dít zázračné věci ve světě zvířat, nastal ten pravý čas. A na to já si ještě počkám, pane Noe. Vlastně právě nyní, když se dívám tam nahoru, na okraj lesa, dolů na pastviny a mezi skály – co to má znamenat? Je to snad ten zázrak, pane Noe? Spořádaně jdou lvi, sloni, nosorožci, plazi, divocí jeleni a další zvířata – to je to znamení, pane Noe? Všichni, kteří se na Vás dívali jako na snílka a takto o Vás mluvili musí nyní uznat, že jste nikdy nebyl lhářem, ale že jste velkým prorokem.“
„Vzdejte čest a slávu Bohu, který se k Noemovi takto přiznává. Haleluja, haleluja…“
„Podívejte se, jak nás kolem dokola obstoupila různá zvířata. A tam dole mojí synové otevírají dveře Archy dokořán.“
„Ano, vidím to, vidím tu zázrak nad zázraky. Jak přátelsky se tato zvířata navzájem k sobě chovají. Jak spořádaně a disciplinovaně jdou. Je to důkaz vůdcovské ruky našeho Pána. Chvála patří Jemu! I ten poslední pochybovač musí dojít k poznání této skutečnosti.“
„Jen poznání však nestačí. Teprve poslušností a neustálou připraveností Boha následovat prokážeme svoji víru. Formální náboženství se Bohu nelíbí. Teď už ale musím jít. Proto Vás prosím a žádám: Pojďte se mnou!Nyní je čas záchrany, právě teď… Pak už bude pozdě…
Nejlepší výrobek z nábytkářské dílny Lucifera je odkládací lavice. Neodložte své rozhodnutí na tuto lavici…“
„To také nechci, milý a velmi ctěný pane Noe. Já jsem se již pro našeho Pána rozhodl. Přece bych ale ještě rád viděl, jak to bude pokračovat. Nepůjdu teď s Vámi do Archy, ale hned jak začne pršet budu u Vás. Jedno však vím zcela jistě a to že jste na správné cestě. A já to teď řeknu každému koho potkám.“
„Co Vám to ale pomůže, když o tom budete všem lidem kázat a přitom sám nebudete zachráněn? Teď přece nastává poslední a nejdůležitější hodina ve Vašem životě. Uděláte jen pár kroků a budete v bezpečí.“
„Potřebuji ještě trochu času. Pán mi určitě pomůže. Upřímnému jistě pomůže, Vám v Arše milý bratře Noe a mně také, když ne jinak, tak mne zachrání alespoň pomocí nějakého předmětu, kterých je zde okolo dostatek. Budu se pak stále držet zádi vaší Archy a budu Vás následovat všude, kam Vás Bůh povede. On zná jistě více možností jak člověka zachránit!“
Pak se oba muži rozešli. Noe pospíchal k Aše, neznámý muž zamířil k blízkému skalnímu útesu. Toto místo poskytlo muži dokonalý pohled. Se zaujetím sledoval, jak se poslední žába a poslední křeček dlouhými skoky schovali v útrobách Archy.
Pan X se odebral do blízkého městečka a prvnímu člověku, kterého potkal předal tuto zprávu:
„Noe má pravdu! On je muž Boží a vy jste hříšníci. Tento svět brzy zanikne.“
Jako odpověď na svoji výzvu uslyšel tato slova: „Stane-li se to, pak najdeme východisko i bez Vás. Jděte za svým Noem, v jeho zvěřinci chybí ještě jeden oslík. Jinak si nemáme s Vámi o čem povídat.“
Tento postoj Noho přítele vůbec nezmalomyslněl. Vrátil se na vrchol skály. Když mu Noe svým máváním ještě jednou dal znamení, aby přišel, vesele odvětil:
„V duchu jsem s vámi, bratře Noe. Odtud vše nejlépe vidím.“ Sám v sobě cítil šťastnou spokojenost a jistotu své věci. A tu jako by sám k sobě řekl:
„Pochopil jsem to špatně, nebo jsem nevěřící? To přece ne, vždyť Bůh i mne obdaří svou milostí.“
Spokojen a bez vzrušení viděl, jak se dveře Archy zavírají. Pomalu míjely dny, až přišel ten sedmý a když se ukázaly první kapky deště dopadající na vyprahlou zemi, poznamenal:
„To je senzační úkaz. Zase je tu další zázrak. To, co řekl Noe, se jistě splní. Zachránit se dá různým způsobem, nemusí se vše brát tak doslova. Je přece jedno, jestli jsem v Arše nebo na její střeše.“
Muž uviděl ležící žebřík, hned jej zvedl a okamžitě byl na střeše Archy. Tam se schoval za kožený převis, kde bylo docela útulno a kde spořádal část dobrot, které měl s sebou.
„Plavba takovou lodí bude jistě mimořádný zážitek.“
Ubíhá jedna hodina za druhou, den za dnem a pršet nepřestává. Déšť bičuje střechu korábu a muži ukrytému pod koženým přístřeškem ubývá sil a začíná cítit bezmocnost.
Údy mu chladem natolik zkřehly, že jen stěží odolávaly sílícímu větru. Větrné poryvy byly tak silné, že ho náhle smetly ze střechy Archy do hlubokého vodního hrobu.
Čtěte evangelium Matouše 24,37-39: „Ale jakož bylo za dnů Noe, takť bude i příchod Syna člověka. Nebo jakož jsou za dnů těch před potopou žrali a pili, ženili se a vdávaly se, až do toho dne, když Noe všel do korábu, a nezvěděli, až přišla potopa a zachvátila všechny, takť bude i příští Syna člověka.“
V 1. Mojžíšově 6,22 četeme: „I učinil Noe podle všeho, jakž mu rozkázal Bůh, tak učinil.“
- Nevolnost, zvedání žaludku, mdloba
- Candidóza (kvasinková infekce)
- Katar, nastuzení
- Zázrak půstu - 1. část
- GEOTERAPIE - Léčba zeminami
- Základní principy zdraví
- Co se hýbe, žije
- Neuvěřitelná zpráva
- O malém skeptikovi
- Pravda je zárukou a podstatou života celého vesmíru.
- Parní lázně
- Léčba použitím jílu
- O vápníku v pár větách
- Horečková koupel