Vaše vzkazy
Praktická teorie - Zdravý duch
Další články
Z našich článků
Naše zdraví - Stránky o zdravém životním stylu a duchovním životě. (c) 2007 nasezdravi@seznam.cz
Samoobsluha života
S prázdnýma rukama jsem vstoupil do samoobsluhy života. Jaká nádhera, vznešenost, ale i rozmanitost se mi tu nabízela.
Hned vedle vchodu, kde jsem si vzal košík na nákup, bylo oddělení pro nejmenší. Tam jsem si mohl vybrat různé hračky. Nabízeli se mi balóny, trubky, zvířátka, lopatky a bábovičky na hraní na písku. Byla tam chodící panenka, která dokázala říkat „mama“, mohl jsem si vzít papírového draka a indiánské oblečení. V tomto oddělení jsem se však dlouho nezdržel.
Vedle bylo oddělení označené nápisem „první láska“. Tady byla pestrá nabídka. Samé veselé a rozkošné věci. Bylo tu plnou tlukoucích srdíček a stydlivých začervenání. Byla tu kytice lučních květů, schůzky milenců pod hodinami, procházky parkem, první nevydařený polibek a celá řada něžných milostných dopisů. Nahoru na to všechno, co jsem si vzal, jsem položil svatební oznámení a přešel jsem do oddělení, které mělo název „manželství“.
I když byl můj košík už dost plný, přece jsem si měl i tu z čeho vybírat. Dychtivě jsem sáhl po víře v Ježíše, po naději na věčný život, který jsem až dosud v předcházejících odděleních lehkovážně přehlédl. Potom jsem si s velkou láskou zabalil trpělivost, ohleduplnost a odpuštění. Nabízeli se mi tu i hádky a smíření. Byla tu první vkladní knížka novomanželů, sen o vlastním domě a autě. O několik kroků dál jsem si mohl do košíku uložit první, potom druhé a konečně i třetí děťátko. S nimi jsem potom musel začít vážněji vybírat i jiné věci. Stále jsem musel na ně pamatovat, abych jim zajistil všechno, co potřebují.
Když jsem vstoupil do dalšího oddělení, tam mne už nečekal takový pestrý výběr. I když se tu nabízely i věcí hořké, mohl jsem si vybrat i skvosty. Bylo tu zdraví v stáří, štěstí ze společného stárnutí pokročilého manželského páru, když se už oba dva horko těžko udrží na nohách, ale vzájemně se opírají jeden o druhého. Našel jsem tam i lavičku před domem, poslední teplé paprsky slunce, dopisy od dětí a vnoučat a dokonce tu byla i vnoučátka přivedená v nových šatičkách s gratulací k narozeninám.
U pokladny mne čekal muž, který nahlídl do mého koše, spokojeně přikývl a položil mi otázku: „Vybral jste si vše k své plné spokojenosti?“
A mně nezbylo, jen abych se zeptal: „Co za to zaplatím?“
„Život,“ odpověděl ten muž.
Dal jsem mu, co žádal. A když jsem pomalu odcházel, oči se mi únavou zavíraly. Jen horko těžko jsem jich dokázal udržet ještě chvilku otevřené. Když jsem usnul, abych si na chvíli odpočinul, stačil jsem ještě zahlédnout, jak nový člověk vzal můj vyprázdněný košík a začal ho znovu plnit tou nádherou života.
Převzato ze Znamení Doby 3/1976
- Nevolnost, zvedání žaludku, mdloba
- Candidóza (kvasinková infekce)
- Katar, nastuzení
- Zázrak půstu - 1. část
- GEOTERAPIE - Léčba zeminami
- Základní principy zdraví
- Co se hýbe, žije
- Neuvěřitelná zpráva
- O malém skeptikovi
- Pravda je zárukou a podstatou života celého vesmíru.
- Parní lázně
- Léčba použitím jílu
- O vápníku v pár větách
- Horečková koupel